zataženo, déšť
ÚT 27.6.
19/24°
zataženo
ST 28.6.
17/28°
skoro jasno
ČT 29.6.
17/20°

Tipy na výlet v okolí Prachatic

Stejně jako město Prachatice samotné, je pro návštěvníky lákavý i celý prachatický region.

Lázně sv. Markéty

Vzdálenost z Prachatic: 1 km J | GPS: 49°0'3.225"N, 13°59'50.069"E
Prachatice - Lázně sv. Markéty na počátku 20. století., foto: J. Seidel
Byly založeny v roce 1783 na místě, kde vyvěral pramen, jehož blahodárné účinky na lidské zdraví byly známy již v minulosti. Lázně fungovaly jako klimatické a vodoléčebné se zaměřením na choroby nervového systému a pohybového aparátu. Návštěvníkům se zde dostávalo moderních Priessnitzových a Kneippových přírodních vodoléčebných procedur. Areál lázní sestával ze samotného léčebného objektu a deseti vil pro ubytování hostů. Největší rozkvět zažily lázně na přelomu 19. a 20. století, svému účelu sloužily do roku 1935. Od té doby byly využívány jako letovisko, později už pouze chátraly.

Kneippovy brodicí lázně

Vzdálenost z Prachatic: 1 km J | GPS: 49°0'10.094"N, 13°59'34.744"E
Cestou k bývalým lázním sv. Markéty mohou zájemci okusit otužovací účinky brouzdání potokem (vpravo za mostem na Feferském potoce, u silnice č. 141 směr Volary)

Patriarcha (kaple sv. Filipa Neri)

Vzdálenost z Prachatic: 3 km J | GPS: 48°59'7.14"N, 14°0'34.814"E
Prachatice - Kaple sv. Filipa Neri - Patriarcha, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Nad lázněmi sv. Markéty, v lese na úbočí vrchu Libína, stojí zděná kaple sv. Filipa Neri. Byla dokončena a vysvěcena roku 1861 na místě původní dřevěné stavby při údajně léčivém pramenu. Cesta lesem ke kapli je lemována kapličkami se 14 zastaveními křížové cesty. Malby v kaplích křížové cesty byly vytvořeny v letech 1999 až 2004 prachatickým rodákem, malířem Václavem Kunešem.

Rozhledna Libín

Vzdálenost z Prachatic: 4 km J | GPS: 48°58'44.402"N, 14°0'41.955"E
Prachatice - Rozhledna Libín (138 schodů), foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Z daleka viditelná bílá válcová věž na vrcholu stejnojmenné hory (1 069 m n. m.), vysoká 27 m, zbudovaná roku 1883 klubem německých Šumavských turistů. Nesla název Rudolfova na počest syna císaře Františka Josefa I. Po více než sto letech existence, v roce 1994, byla rekonstruována.


Libínské Sedlo

Vzdálenost z Prachatic: 4 km J | GPS: 48°58'46.236"N, 13°59'14.737"E
Osada na úbočí hory Libín. Poprvé zmiňována roku 1351. Pamětihodností je pozdně gotický kostel sv. Anny, přestavěný roku 1732 barokně. V okolí se nacházejí pozůstatky prvorepublikového opevnění Československa, tzv. řopíky (betonové bunkry). Na úpatí kopce byl v nedávné době vybudován 1,5 km dlouhý lanový park s více než 80 překážkami, jeden z největších v Evropě. Lyžařům slouží v zimě sjezdovky s vlekem s možností večerního lyžování.

Naučná stezka - Prachatické hradby

č. 1, 1,5 km, cca 45 min., vhodné pro vozíčkáře s doprovodem
Stezka začíná na Malém náměstí pod Dolní (Píseckou) branou a provede vás okolo prstence bývalého městského opevnění z 16. století. Přitom uvidíte další bašty a také místo, kde stávala druhá vstupní brána do města, nazývaná Horní (Pasovská). Součástí naučné stezky je pět informačních tabulí. Na samém začátku stezky se nachází zajímavá fontána sochaře Olbrama Zoubka, nedaleko pak bronzová socha „Člověk“ od Otto Herberta Hajeka.

Naučná stezka - Svatopetrská stezka

č. 2, 1,5 km, cca 45 min.
Zavede vás po trase z centra Prachatic až ke hřbitovnímu kostelu sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích.

Vyhlídková stezka kolem Prachatic

č. 3, 15 km, převýšení 157 m, cca 4–5 hod., 12 informačních tabulí, značeno zelenobílým psaníčkem
Na vyhlídce na Skalce začíná prvním zastavením „Na křemenném valu“ naučná stezka, skýtající mnoho hezkých pohledů na město z různých světových stran. U jednotlivých zastavení jsou lavičky.

Zlatá stezka

č. 4, 33 km, cca 8–10 hod., značená žlutou barvou a symbolem soumara s koněm
Turistická trasa kopírující středověkou Zlatou stezku s 12 zastaveními.

Husinec

Vzdálenost z Prachatic: 5 km SZ | GPS: 49°3'17.854"N, 13°59'13.1"E
Husinec, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Městečko na říčce Blanici asi 5 km SZ od Prachatic. Proslulé – a nejen v Čechách – je především jako rodiště náboženského myslitele a reformátora Jana Husa. Vznik obce na trase Zlaté stezky spadá pravděpodobně již do 13. století. V centru města, jež je od roku 2003 památkovou zónou, stojí původně gotický farní kostel Povýšení sv. Kříže z poloviny 14. století. Do dnešní barokní podoby byl přestavěn v roce 1802. Neorománský hřbitovní kostelík sv. Cyrila a Metoděje pochází z roku 1870. Jeho stavba byla částečně financována z veřejné sbírky. Na náměstí najdeme sochu M. Jana Husa z roku 1958 od akademického sochaře Karla Lidického. Na hlavní ulici se nalézá nejpamátnější místo Husince - dům čp. 36. Ten stojí na místě původního domku, v němž se v době mezi lety 1364–1376 pravděpodobně narodil kazatel a reformátor Jan Hus. Od roku 1873 je dům oficiálně přístupný a je chráněn jako národní kulturní památka. Instalovaná stálá expozice přibližuje návštěvníkům život a dílo této velké postavy našich dějin. Součástí expozice je i galerie dalšího husineckého rodáka, malíře Josefa Krejzy (1896–1941).

Vodní nádrž Husinec

Vzdálenost z Prachatic: 4 km SZ | GPS: 49°2'17.961"N, 13°59'36.055"E
Vodní nádrž Husinec, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Přehrada na řece Blanici nad městečkem Husinec. Je poslední zděnou kamennou hrází v tehdejším Československu i v Evropě. Vybudována byla firmou ing. Štěrby z Berouna nákladem 16 milionů tehdejších korun v letech 1934–1939, dokončovací práce probíhaly již za protektorátu. Nově vytyčená hranice okleštěného Československa probíhala přímo tělesem hráze. Hráz je dlouhá 196 m, nad základy vysoká 34 m. Součástí vodního díla, které slouží jako zásobárna pitné vody pro město Prachatice, je malá vodní elektrárna.

Drslavice

Vzdálenost z Prachatic: 9 km Z | GPS: 49°1'31.155"N, 13°55'14.751"E
Goticko-renesanční tvrz, zmiňovaná poprvé v roce 1384. Od roku 1548 byla v držení Rožmberků, kteří zde založili pivovar a tvrz přestavěli v renesančním slohu. Později se stala majetkem Jana Oldřicha z Eggenbergu. V 18. století se stala majetkem Schwarzenbergů, kteří tuto středověkou stavbu v roce 1777 přeměnili na sýpku.

Hus – hradní zřícenina

Vzdálenost z Prachatic: 12 km JZ | GPS: 48°57'26.4"N, 13°55'45.23"E
Nejstarší zmínka pochází z roku 1341. Tehdy byl se svolením krále Jana Lucemburského vystavěn hrad na místě zvaném Na husi. Jeho úkolem bylo chránit nově zakládané okolní vsi. Šlo o velmi rozsáhlý a dobře opevněný hrad na protáhlém ostrohu, obtékaném řekou Blanicí. Jeho existence trvala jen přibližně sto let, poté byl vypálen a rozbořen. Do současnosti se z hradu dochovaly už jen malé zbytky obvodového zdiva paláců, hradeb a jedné z věží. Romantická zřícenina, ukrytá v lesním porostu nad říčkou Blanicí, je dostupná po modré turistické značce od Křišťanovického rybníka.

Kratochvíle

Vzdálenost z Prachatic: 16 km VSV | GPS: 49°3'30.47"N, 14°10'8.14"E
Zámek Kratochvíle, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Na objednávku Viléma z Rožmberka začal roku 1583 vlašský stavitel Baldassaro Maggi z Arogna budovat lovecký zámek inspirovaný italskými vilami. Stavbu od počátku znesnadňoval bažinatý terén, proto byla budova založena na dubových a olšových pilířích. Celé dílo, včetně renesanční štukové výzdoby interiérů, bylo dokončeno za pouhých šest let, roku 1589. Zámek obklopuje půvabná renesanční zahrada s vodním příkopem.

Helfenburk

Vzdálenost z Prachatic: 17 km S | GPS: 49°8'9.371"N, 14°0'23.74"E
Helfenburk, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Rozsáhlá zřícenina západně od Bavorova. Hrad založili se svolením císaře Karla IV. roku 1355 Rožmberkové a zřejmě již před rokem 1364 byla stavba z větší části hotova. Význam hradu později upadal a od 16. století je uváděn jako pustý. Pozůstatkům hradu s téměř kruhovým půdorysem dominují dvě válcové věže, přístupné turistům a skýtající daleké výhledy na krajinu Strakonicka a na pásmo Šumavy.

Volary

Vzdálenost z Prachatic: 19 km JZ | GPS: 48°54'31.719"N, 13°53'11.67"E
Volary, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Město na hranici NP Šumava vzniklo jako jedna ze zastávek soumarů – obchodníků putujících po trase Zlaté stezky. Upomínkou na pozdější kolonizátory ze Štýrska a Tyrolska bylo velké množství dřevěných domů tzv. volarského typu, pro které byly Volary nazývány „největším dřevěným městem Evropy“. Ačkoli byla většina stavení zničena při velkém požáru roku 1863, několik z nich lze ve Volarech obdivovat dodnes.

Boubínský prales

Vzdálenost z Prachatic: 31 km JZ | GPS: 48°58'28.49"N, 13°48'49.53"E
Letecký pohled na masiv Boubína, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Komplex smíšeného (převážně smrky, jedle a buky) lesního porostu, ponechaný samovolnému vývoji. Některé stromy zde dosahují stáří až 400 let a výšky okolo 50 metrů. Území o rozloze 150 ha bylo vyjmuto z běžného lesního hospodaření již v roce 1858. Dnes má rezervace rozlohu 666 ha a její nejcennější jádro není veřejnosti přístupné. Nejstarším a nejvyšším stromem byl „Král smrků“ (smrk ztepilý vysoký 58 metrů s obvodem kmene 508 cm), který se zřítil během větrné smrště v roce 1970. Jeho stáří bylo 440 let. Díky roubům, odebraným ještě za života stromu, roste i dnes na různých místech několik desítek jeho „potomků“.

Vimperk

Vzdálenost z Prachatic: 23 km Z | GPS: 49°3'8.762"N, 13°46'27.325"E
Vimperk, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Další z měst, nazývaných „branou Šumavy“. Leží pod Boubínem v údolí řeky Volyňky, je sídlem správy NP a CHKO Šumava. Od poloviny 13. století zde střežil Zlatou stezku gotický hrad, jenž byl po polovině 17. století přestavěn na renesanční zámek. Jeho dnešní podoba je výsledkem přestavby po zničujícím požáru v roce 1857. Osada byla v roce 1479 opevněna a povýšena na město. Vimperk proslul dlouhou tiskařskou a sklářskou tradicí.

Vlachovo Březí

Vzdálenost z Prachatic: 11 km SZS | GPS: 49°4'52.863"N, 13°57'30.304"E
První zmínka o něm pochází z roku 1274, ves však zřejmě vznikla již o něco dříve. Od samého počátku zde stávala tvrz, na jejímž místě byl koncem 17. století vybudován barokní zámek. Součástí jeho areálu je i mohutná barokní budova někdejšího panského pivovaru z 18. století. Ve městě stojí raně barokní kostel Zvěstování Panny Marie, vystavěný v letech 1659–1669. Upomínkou na zdejší židovskou komunitu, početnou zejména v první polovině 19. století, je židovský hřbitov a jednoduchá synagoga z roku 1784. Jádro Vlachova Březí bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. V nedalekých Dolních Nakvasovicích se roku 1813 narodil zedník či spíše stavitel-umělec Jakub Bursa, nejslavnější představitel jihočeského selského baroka.

Dobrá na Šumavě

Vzdálenost z Prachatic: 25 km JZ | GPS: 48°53'21.98"N, 13°50'4.891"E
Dobrá na Šumavě, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Dříve Guthausen. Ves na úpatí hory Stožec (1 065 m n. m.). Založena roku 1816 jako sídlo dřevařů. Dnes převážně rekreační osada. Soubor roubených lidových stavení volarského typu je chráněn jako památková zóna.



Stožecká kaple

Vzdálenost z Prachatic: 30 km JZ | GPS: 48°52'28.199"N, 13°49'24.239"E
Stožecká kaple, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
(Německy Tussetkapelle) – poutní kaple P. Marie, vystavěná roku 1791 na místě údajně zázračného pramene. Po 2. světové válce kaple chátrala a v 50. letech byla stržena. Znovuobnovená kaple pochází z roku 1988 a zasloužil se o ni svým osobním nasazením Jan Kocourek z Prachatic. Od roku 1989 se ke Stožecké kapli opět konají i pravidelné pouti. Věrná napodobenina původní kaple byla postavena a vysvěcena také v bavorském Philippsreutu, a to již v roce 1985.

Lenora

Vzdálenost z Prachatic: 25 km JZ | GPS: 48°55'20.311"N, 13°47'35.771"E
Lenora - Rechle, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Jedna z nejmladších obcí na Šumavě, založená při slavné sklárně roku 1834. Původní název zněl Eleonorenhain na počest manželky majitele panství Jana Adolfa Schwarzenberga. V obci se nachází sklářské muzeum, historická (stále funkční) veřejná pec na chleba z 1. poloviny 19. století a krytá dřevěná lávka přes Vltavu, tzv. rechle. Ta v minulosti sloužila k zachycování a počítání plaveného dříví. Při dostatečném stavu vody jsou Lenora či případně o něco níže po proudu položený Soumarský most tradičním východiskem vodácké turistiky.

Medvědí stezka

14 km, Ze železniční zastávky Ovesná do Černého Kříže
Medvědí stezka, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Tato trasa patří k nejznámějším a nejkrásnějším šumavským túrám. V terénu byla vyznačena již v roce 1967. Vychází od železniční zastávky Ovesná a míří do Černého Kříže. Na 14 kilometrech míjí řadu pozoruhodných skalních útvarů, především viklanů, část Schwarzenberského plavebního kanálu a pomník na místě, kde byl v roce 1856 zastřelen poslední divoce žijící šumavský medvěd.