zataženo
PO 17.12.
-1/1°
oblačno
ÚT 18.12.
-1/1°
zataženo
ST 19.12.
-3/0°

Památky a pamětihodnosti města Prachatice

Velké náměstí

Poté už je čas zamířit zvolna vzhůru na Velké náměstí. Brzy se po vaší pravé ruce objeví Sitrův dům čp. 13. Stojí na místě původního gotického domu, přestavěného do této renesanční podoby v roce 1604. Při pohledu vzhůru k jeho bohatě tvarovanému štítu vám možná neunikne lunetová římsa s portréty českých králů. Od roku 1954 sídlí ve zdech Sitrova domu Prachatické muzeum.

Již po pár krocích budete míjet Národní dům čp. 10, na jehož zdi si povšimněte pamětní desky slavného houslového pedagoga Otakara Ševčíka (1852–1934). Ten vedl v Prachaticích v letech 1903–1906 na Kandlově mlýně letní kurzy pro své zahraniční žáky.

Blok domů na pravé straně náměstí uzávírá nárožní Knížecí dům čp. 169 s bohatě zdobenou fasádou. Tato sgrafita jsou mj. zajímavá svými nápisy v německém jazyce – jinde ve městě najdeme na domech vždy češtinu nebo latinu. Dům byl postaven roku 1572 a poté nákladně přebudován v letech 1625–1627. Později byl sídlem správy schwarzenberského panství, o čemž svědčí i znak tohoto významného rodu nad vstupním portálem.

Město Prachatice - Západní straně náměstí dominuje neorenesanční budova Nové radnice., foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. Jen malý kousek od nárožního Knížecího domu, na horní straně náměstí, se nachází budova Nové radnice čp. 2–3. Tato budova s hranolovou nárožní věží, postavená roku 1903 ve stylu německé novorenesance, je největší dominantou Velkého náměstí. Podle projektu vídeňského architekta prof. Antona Schurdy ji vystavěl místní stavitel Rudolf Zobel. O výzdobu se postarali dva vídenští umělci: akademický malíř Jan Viertelberger vytvořil sgrafita, sochy jsou dílem akademického sochaře Jiřího Leiska. Poodstoupíte-li kousek do náměstí, spatříte v nice uprostřed štítu radnice sochu ženy v životní velikosti opírající se levou rukou o meč. Jde o Prachaticii, patronku a ochranitelku města. Uvnitř Nové radnice se nachází působivý výstavní prostor „atrium Zimní zahrada“. Vznikl zastřešením dvorku radnice průhlednou konstrukcí.

V budově navazující na Novou radnici sídlí od roku 1883 Městské divadlo čp. 2. Odsud je jeden z nejhezčích pohledů na historické jádro města s dominantou věže kostela sv. Jakuba Většího. V letech 2009–2010 bylo divadlo přestavěno podle návrhu architekta L. Velíška.

Město Prachatice - Stará radnice (čp. 1), foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. Číslo popisné 1 nese právem nejcennější budova v centru Prachatic, Stará radnice. Vystavěna byla v letech 1570–1571 na místě gotického objektu, sloužícího zřejmě účelům správy města. Nová stavba byla navržena jako dvoupatrový renesanční palác se dvěma bočními křídly ve dvoře. Patří k našim největším stavbám tohoto druhu. Pro svou bohatou výzdobu, symbolizující rozkvět a bohatství Prachatic během „zlatého“ 16. století, se řadí k nejvýznamnějším renesančním objektům v Čechách. Za prohlédnutí stojí zejména malířská výzdoba průčelí, provedená technikou „chiaroscuro“, jejímž autorem je zřejmě malíř Jan Březnický. Četné alegorické malby, výjevy i latinské nápisy jsou věnovány zejména soudnictví. Měly (a stále mají) nabádat městské konšely, aby spravovali své úřady moudře, poctivě a spravedlivě. Nechybí ani působivé varování úplatným soudcům. Pro vás turisty a návštěvníky města je důležité také to, že v budově radnice najdete Infocentrum. Z přízemí Staré radnice můžete projít do dvora zvaného „na arkádách“ a na požádání si prohlédnout reprezentativní prostory Radničního sálu a renesanční sklepy.

Zamíříme po náměstí dolů a přijdeme k Bozkovského domu čp. 184. Tento renesanční měšťanský dům je nápadný svým krátkým křídlem vyčnívajícím z půdorysu stavby do náměstí a opatřeným loubím. Vystupující část domu je po celé ploše zdobena zajímavou malbou imitující kvádry zdiva. Část dochovaného nápisu na fasádě nás informuje, že dům byl renesančně upraven v roce 1573. Další zajímavý nápis se ukrývá v loubí domu, kde si dávný malíř postěžoval sdělením: „Vymalováno jest, ale není zaplaceno“. V druhém patře třípodlažního objektu má od roku 2001 sídlo galerie Otto Herberta Hajeka.

Cestou na dolní stranu náměstí si můžeme prohlédnout kamennou kašnu od Ondřeje Vlacha z roku 1583. Její součástí je socha Spravedlnosti. Socha byla v roce 1903 nahrazena bustou císaře Josefa II., na své místo na kašně se však o 22 let později vrátila. Dnes je na kašně umístěna kopie z roku 2006, originál můžete vidět ve vstupním prostoru Staré radnice.

Od kašny zamíříme dolů k jednopatrovému domu s loubím, nazývanému Rumpálův čp. 41. Ten má stejně jako ostatní měšťanské domy na náměstí pozdně gotický původ. Novou podobu získal renesanční přestavbou ve 3. čtvrtině 16. století. Roku 1671 byl v domě zřízen městský pivovar. Úchvatná je výzdoba jeho fasády, provedená složitou technologií kolorovaného sgrafita. Umělec zde ztvárnil řadu antických motivů i bájné zvířecí postavy. Na meziokenních pilířích je vyobrazena postava pištce, bubeníka, vojáka, aj.

Budete-li pokračovat loubím dále, přijdete k jednopatrovému domu u sv. Kryštofa (čp. 36). Ten byl vystavěn na úzké parcele přibližně v polovině 16. století. První patro domu, vysazené na mělkých krakorcích, je zdobeno sgrafitem, odkrytým teprve roku 1995. Výzdobě dominuje postava sv. Kryštofa, patrona poutníků, pod nímž je vyobrazen rožmberský erb.