zataženo
PO 17.12.
-1/1°
oblačno
ÚT 18.12.
-1/1°
zataženo
ST 19.12.
-3/0°

Památky a pamětihodnosti města Prachatice

Ulice historického centra

Po pár krocích se znovu ocitneme před kostelem. Naproti němu stojí nárožní měšťanský dům čp. 34. Povšimneme si barokního obrazu korunovace Panny Marie mezi okny v prvním patře i letopočtu 1649, datujícího vznik malby. Obraz byl objeven teprve nedávno. V prohlídce historické části města pak můžeme pokračovat vpravo v Křišťanově ulici.

U dalšího renesančního domu s psaníčkovými sgrafity na fasádě zabočíme doleva do Věžní ulice. Ta nás dovede na místo, kde se protíná s ulicí Husovou a kde stojí mohutný nárožní dům čp. 71, nazývaný Husův. Jan Hus v něm údajně bydlel během svých studií na prachatické škole. Dům je původně gotický, dnešní renesanční vzhled s ojedinělou sgrafitovou rustikou je výsledkem přestavby z druhé poloviny 16. století. Zajímavostí je barokní obvodová atika. V interiérech, bohatých na četné unikátní klenby, sídlí od roku 1966 Městská knihovna.

Husovou ulicí se vrátíme zpět do Křišťanovy ulice. Zde si povšimneme domu čp. 63, v němž býval v 16. století soukromý pivovar a hostinec U Nebe. Zajímavý je kamenný bosovaný portál z prachatického dioritu s letopočtem 1581, značkou MAP (měšťan Mathes Pecovský) a rožmberskou pětilistou růží. Z Křišťanovy ulice zabočíme doprava do Poštovní ulice.

V Poštovní ulici by naší pozornosti nemělo uniknout hned několik domů: dům čp. 114, původem gotický a v 16. století rozsáhle renesančně přestavěný, byl později ještě upraven barokně a koncem 19. století klasicistně. Jeho výklenek zdobí soška sv. Floriána od prachatické řezbářky Dany Nachlingerové. Sv. Florián, patron hasičů, připomíná dva největší požáry Prachatic v letech 1507 a 1832. Sousední dům čp. 115, kdysi hostinec U Modré hvězdy, získal po nedávné rekonstrukci svou původní klasicistní podobu z počátku 20. století. V domě čp. 178 s cennými klenbami, jenž býval zřejmě sladovnou městského pivovaru, můžeme navštívit Muzeum krajky. Unikátní expozice tu seznamuje návštěvníky s historií českých i evropských paličkovaných krajek.

Další krásné renesanční domy (např. čp. 134, 135, 136, 137 a 138) najdeme v Horní ulici. Ta nás zavede ke klášteru sester sv. Karla Boromejského (čp. 142). Původně šlo o měšťanský renesanční dům, v němž se v roce 1811 narodil Jan Nepomuk Neumann. Událost připomíná i pamětní deska na zdi. Na klášter byl dům přeměněn po smrti Neumannových rodičů v roce 1861. Bývalá zahrada, náležející ke klášteru, je v současnosti upravena jako park. Od roku 2007 dodává tomuto prostoru v blízkosti hospice duchovní rozměr světcova socha.

Nyní můžeme Neumannovou ulicí pokračovat zpátky k Dolní bráně. Cestou si povšimneme dalších měšťanských domů – např. dům čp. 161, psaníčkovými sgrafity zdobený dům čp. 147, nebo dům čp. 148 s nástěnnými malbami.

Za vnitřní branou zabočíme doprava a projdeme do městského parku zvaného Parkán. Ten se nalézá mezi původní hradební zdí, obklopující jádro města a vnějším renesančním pásem hradeb.

Z parku je pěkný pohled na presbytář kostela sv. Jakuba a na budovu čp. 30, v níž od 16. do 19. století působila Městská škola. Jde o pozdně gotický dům, vetknutý do hradební zdi. Z půdorysu domu vystupuje směrem do Parkánu tzv. rizalit, přistavěný roku 1557 při renesanční úpravě domu. Je vyzdoben psaníčkovými sgrafity a spočívá na třech pilířích zakončených dvěma arkádami. Nápadným architektonickým prvkem budovy školy je cimbuří.

Kráčíme-li Parkánem dále, dojdeme k baště zvané Helvít, nejzachovalejší z někdejších sedmi obranných věží. Ty byly vybudovány po obvodu města vždy na místech, kde pás hradeb měnil směr. Důmyslný systém střílen ve zdi každé bašty umožňoval obráncům pokrýt palbou prostor před hradbami i v jejich těsné blízkosti.